Optimalizace světelné pohody v interiéru pomocí stínicí techniky

Světlo, které prochází naším okem na sítnici, má podíl na tom, jak vidíme své okolí. Ovlivňuje také naši náladu, chování a zdraví. Před 50 lety trávili naši prarodiče 90 % dne venku. V současné době trávíme 90 % dne uvnitř budov a přicházíme tak o většinu denního světla! Stínicí technika podporuje řízení přirozeného denního světla a snižuje spotřebu elektřiny potřebnou pro umělé osvětlení. Snižuje spotřebu umělého chlazení v období, kdy je potřeba chladit, a proto šetří primární elektrickou energii. Pokud je inteligentně automatizovaná, redukuje spotřebu topení v topném období, a tím získá zdarma obnovitelné zdroje solární energie.

Vliv na vnitřní klima

Tráví-li člověk dny v interiéru, je nezbytné množství světla optimalizovat podle jeho požadavků. Úroveň osvětlení je tedy velmi důležitý faktor pro psychickou rovnováhu. V prostoru v blízkosti okna je světlo podstatně intenzivnější než ve vzdálenějších místech s nuceným umělým osvětlením. Pokud však není množství světla správně regulováno, mohou nevhodné světelné podmínky vyvolat zrakovou únavu, nebo negativně ovlivnit soustředění a rychlost myšlenkových procesů, což vede například ke snížení produktivity práce.

Vybavení budov vhodnou stínicí technikou by proto v současné době mělo být standardem. Stínicí prvky zajišťují kromě tradiční funkce ochrany soukromí především ochranu před negativními vlivy vnějšího prostředí tedy světlem a teplem.

Nežádoucí účinky denního světla a jejich eliminace stínicí technikou

Intenzita venkovního světla v průběhu dne velmi výrazně kolísá. Protože jde o cca 4 000 hodin denního přírodního světla za rok, existují z lékařského hlediska oprávněné obavy z negativních důsledků prostupujícího záření na zdraví člověka. Pomocí vhodné stínicí techniky lze předcházet přehřátí či oslnění prudkým světlem. Potřeba regulace zastínění souvisí také s rozdílnými vnějšími poměry v závislosti na ročním období. Oslnění nemusí být způsobeno jen jasem objektů, které vidí člověk z okna (slunce, obloha, odražené světlo okolních budov atd.), ale i zrcadlením hladkých ploch nebo odrazy či odlesky předmětů.

Velkými rozdíly mezi jasem vnímaných ploch v zorném poli (např. jas monitorů počítačů, listů papíru, povrchu desky pracovního stolu, stěn atd.) vzniká riziko oslnění vysokým jasem a zrakové únavy. Vhodné stínění vede ke snížení maximálních hodnot jasu (hodnota jasu pod 500 cd/m2 již nezpůsobuje poruchy vidění) a kontrastu, tj. vyrovnání rozdílu mezi maximální a minimální hodnotou jasu objektů v interiéru. Různé odlesky v místnosti pak téměř zmizí. K zabezpečení optimálních pracovních podmínek je důležité odstranit nadbytečné světelné záření stínicím systémem tak, aby procházelo pouze dostatečné množství přírodního světla.

Je třeba si uvědomit, že zastínění nemá způsobit výrazný pokles intenzity osvětlení v interiéru, pouze má omezit negativní vliv přímého slunečního záření (pro potřebu většího poklesu intenzity osvětlení se již hovoří o zatemnění a volí se jiné systémy a materiály).

Při práci s počítačem je skutečným problémem zrcadlení, které zhoršuje čtení na monitoru. I v případě, kdy činitel odrazu obrazovky je nízký (přibližně 10 %), jakýkoliv jas okolních předmětů větší
než 500 cd/m2 způsobí světelný odraz, jehož hodnota jasu je větší než 50 cd/m2. Právě proto je nutné odstínit každý zdroj světla s jasem větším než 500 cd/m2. Je-li tímto zdrojem samotné okno, řešením je stínicí systém.

Volba stínicího materiálu

Stínicí materiál se volí podle požadavků na snížení jasu vnějších předmětů viděných osvětlovacími otvory z vnitřních prostorů. Snížení jasu je přímo úměrné činiteli prostupu světla τ.

Oslnění jasem oblohy při jasném počasí dostatečně eliminuje stínicí materiál, jehož činitel prostupu světla je menší než 10 %. V případě možného pohledu přímo na Slunce není dostatečný ani činitel prostupuτ od 1 do 2%, a proto je v tomto případě nutná ochrana zatemňující (neprůsvitnou) clonou.

optimalizace světelné pohody - volba stínícího materiálu

Ke snížení jasu oblohy se mohou zvolit okna se zabarveným sklem (obvykle se používají u nadměrně velkých okenních ploch). Tato skla zpravidla také zabraňují propouštění ultrafialového, popř. infračerveného záření. Výsledkem je ale i zkreslení barev vnějšího prostředí. Navíc většina zabarvených skel propouští světlo s činitelem prostupu 25 až 60 %, avšak pro účinné odstínění je potřebná hodnota menší než 10 %.

Ve snaze snížit nežádoucí světelný odraz od monitoru počítače se mohou zvolit zatemňující látky (např. z materiálu black-out). Tady ovšem dochází k výraznému omezení prostupu denního světla do místnosti. Důsledkem je pak snížení intenzity světla pod 100 luxů, což ovšem zase vyžaduje použití umělého osvětlení. Proto nejsou zatemňující materiály vhodné při denní práci a uplatní se lépe ve chvílích odpočinku (ložnice, dětské pokoje), při projekci atd. Jedním z možných vhodných a moderních způsobů stínění může být například použití clon se screenovou látkou.

Při použití screenových látek se barevnost prostředí nezkresluje, protože světlo prochází otvory ve struktuře textilního materiálu, a je tedy z tohoto hlediska vhodnější. Samotná vlákna jsou nepropustná. Při použití protislunečních clon šedých až černých od- stínů v podstatě nenastává žádné zkreslení barevnosti vnějšího prostředí. Činitel prostupu těchto látek se pohybuje od 6 do 22%. Látka tedy dostatečně zastíní a současně potlačí všechny nežádoucí světelné odlesky.

Díky způsobu tkaní poskytuje tento typ stínění zvýšenou ochranu před přímým slunečním zářením i změnou úhlu dopadajícího světla. Je-li Slunce například vidět nad horizontem pod úhlem 20 až 60°, je dopad přímého světla snížen v poměru 1:3 (někdy až 1:5). Tato vlastnost je důležitá pro poskytování účinné ochrany například na pracovišti, které je ve vzdálenosti do 2 m od okna. Je zřejmé, že propustnost směrovaného světla je o něco menší než propustnost obecně (hodnota činitele prostupu směrovaného světla nezahrnuje rozptyl světla na vláknech materiálu). Pohled skrze clonu (ideálně hladkou, využitou na roletě či posuvném panelu) je možný zleva doprava i zdola nahoru. Proto není narušen vnější pohled a ani není zkreslen obraz, jako je tomu u žaluzií.

Není však jen otázkou vkusu, zda bude zvolena instalace do interiéru či exteriéru. Je to věc efektivity stínění. Jednoduchá nezastíněná skleněná tabule o tloušťce 6mm propustí do interiéru až 88 % slunečního záření. Při použití vhodného stínicího prvku může být až 80 % slunečního záření odraženo zpět do venkovního prostředí.

Je však potřeba podotknout, že z hlediska ochrany proti nežádoucímu ohřevu interiéru mají exteriérové stínicí prvky téměř dvojnásobnou účinnost oproti interiérovým. Při interiérovém stínění totiž prochází sluneční záření sklem a následně dopadá na stínicí clonu. Odraz záření od sluneční clony dále způsobí změnu jeho vlnové délky, a tím zamezí jeho zpětnému prostupu přes sklo ven. V prostoru mezi okenní tabulí a stínicí clonou se však akumuluje tepelná energie. Při exteriérovém stínění je naopak dopad slunečního záření na okenní tabuli již minimalizován průchodem clonou.

exteriérové žaluzie

Dalšího efektu lze dosáhnout tkaním vláken odlišných barev. Používají se tak, že bílé vlákno, které maximálně odráží sluneční paprsky, je z 88 % viditelné na vnější straně clony. Naopak tmavší, zpravidla šedé vlákno, je z 88 % viditelné na vnitřní straně clony. Tak se reguluje tepelný efekt (rozdílná odraznost a pohltivost podle odstínu vlákna).

Na našem trhu je však v současnosti nepřeberné množství různých typů, vzorů a barev látek.

isotra 02 2024
R+T banner 02 2024

Odebírejte náš newsletter

Odesláním formuláře vyjadřujete souhlas s našimi podmínkami zpracování osobních údajů